Tvar elektrody musí zohledňovat použití, svařovaný materiál a proces odporového svařování. Na výběr nabízíme sedm základních tvarů elektrod:
Tvar A
- elektroda s velkým poloměrem používaná často na svařování hliníku. Velký poloměr elektrody vytváří ideální bod na prolomení oxidů hliníku a zároveň svojí dostatečně velkou plochou dokáže regulovat velikost čočky svaru.
Tvar B
- v průmyslu často využíván typ elektrody, který svým tvarem snižuje množství materiálu, který se v procesu svařování zachycoval na ploše elektrody, čímž se zpomaluje její opotřebení.
Tvar C
- elektroda s plochým povrchem se využívá i při výstupkové svařování. Tvar elektrody poskytuje velkou plochu působení svařovacího tlaku a proudu při výrobě kosmetických svarů na pohledové straně plechu a vyrovnaného rozložení tepla.
Tvar D
- elektroda s vyosením se používá při svarech na těžko dostupných místech blízko ohybu plechu, na svařování falců plechových boxů apod. Při instalaci elektrody třeba brát ohled na správnou orientaci špičky elektrody.
Tvar E
- elektroda se zaoblenou špičkou kombinuje v sobě výhody oblé F a špičaté G elektrody, i když na menší svařovací ploše.
Tvar F
- půlkulatá elektroda s velkou efektivitou, která je díky svým tvarovým vlastnostem nejpopulárnější volbou. Její zaoblení dokáže korigovat nerovnosti v nastaveních svařovacích ramen, neboť svařovací plocha se vytváří na libovolném kontaktním bodě těchto elektrod. Tento tvar se často používá na manuálních a robotických svařovacích kleštích, kde půlkulatost umožňuje svařovat plechy v různých úhlech bez přesného nastavení polohy elektrod.
Související články:
Jak správně vybrat elektrodu pro optimální odporové svařování?
Jaký je rozdíl mezi elektrodovou čepičkou a bodovací elektrodou?